Policistka Caitlyn Holderová z policejního oddělení v Greenville trpělivě hovoří s mužem, který chtěl spáchat sebevraždu na mostě South Academy Street v Greenville v Jižní Karolíně. Muž nakonec požádal o pomoc a převezli ho do nemocnice.
Foto: Policejní oddělení v Greenville
Michael Wing
Město jako by dokázalo pokračovat dál navzdory trhlinám ve svém životě. Po většinu všedních odpolední je most South Academy Street v Greenville v Jižní Karolíně jen betonovou spojnicí pro lidi, kteří se na sklonku dne vracejí z kancelářských budov v centru – místem, kde se ozývá všední hukot pneumatik na asfaltu.
Jenže 16. září kolem čtvrté odpoledne tento poklidný obraz zmizel. Kolemjdoucí žena si všimla něčeho neobvyklého a zastavila hlídkující policistku Caitlyn Holderovou, která se právě nacházela nedaleko na McBee Avenue.
Někdo přelezl zábradlí mostu.
Zatímco Holderová stoupala na betonový most a dispečink zajišťoval policisty, kteří měli odklánět dopravu, přirozeně se ujala další role, která se v americké policejní práci stala běžnou součástí služby. Holderová absolvovala u policejního oddělení v Greenville výcvik v krizové intervenci a postupovala tak, jak se naučila. Zvolnila a naslouchala.
Muž jí řekl, že je unavený a chce zemřít.
„Policisté procházejí důkladným výcvikem, aby takové situace dokázali zvládnout,“ řekla později Holderová Epoch Times.
Holderová a další policisté se snaží zaplnit obrovské mezery v síti služeb napříč celou zemí, které za sebou zanechává roztříštěný veřejný systém péče o duševní zdraví. Podle Národní aliance pro duševní onemocnění skončí ve Spojených státech každoročně ve věznicích přibližně dva miliony lidí s duševními obtížemi. Tato krize, s níž se policisté setkávají přímo v ulicích, je přiměla osvojit si nové postupy. Ty se vymykají tradičnímu pojetí policejní práce: úspěchu dosahují pomocí „aktivního a reflektivního naslouchání“, při němž dávají druhému najevo, že rozumějí tomu, co říká a prožívá.
„Nikdy nevíte, čím si někdo prochází,“ říká Holderová. „I když jste nikdy nebyli v jeho kůži, neznamená to, že si nemůžete na chvíli udělat čas a vyslechnout si jeho příběh.“
Připomíná slova své mentorky: „Nikdy nepotkáš nikoho, kdo by ti byl úplně cizí.“ Říkávala je zesnulá seržantka Ashley Munozová, oblíbená policistka, která u oddělení sloužila jedenáct let a letos tragicky zemřela.
Postupy vyučované při výcviku v krizové intervenci mění obvyklý způsob, jakým policisté vystupují jako autorita a přebírají kontrolu nad situací. Cílem je naopak vědomě zmírňovat napětí prostřednictvím rozhovoru. Policisté se učí výrazně snížit tón hlasu a používat neohrožující řeč těla, která pomáhá snižovat hladinu adrenalinu. Místo rychlého vyřešení situace se učí získávat čas promyšleným mlčením. Člověka v tísni mohou přivést zpět do bezpečí tím, že mu nabídnou drobné možnosti volby. Ty mu vracejí pocit, že může o něčem rozhodovat – a dávají mu příležitost zvolit si život.
Holderová s mužem na mostě čekala. Nabídla mu oporu a zrcadlila jeho emoce, aby věděl, že mu naslouchá. Dopřála mu čas, aby změnil názor.
Požádal o pomoc.
Krátce nato přelezl zábradlí zpět na bezpečnou stranu a převezli ho do nemocnice.
„Našel v sobě sílu požádat o pomoc, což mnozí lidé nedokážou,“ řekla později Holderová novinářům. „To na mě opravdu zapůsobilo, protože i já jsem se dříve bála požádat o pomoc, když jsem měla špatný den.“
Policistka uvedla, že ji rodiče vedli k tomu, aby dávala potřeby druhých před své vlastní. Pomáhat ostatním se tak stalo jejím posláním.
Policistka Caitlyn Holderová z policejního oddělení v Greenville.
Foto: Policejní oddělení v Greenville
Holderová musela onoho dne stát na mostě South Academy Street z prostého důvodu: systém se stále vzpamatovává z otřesu. Rozmach výcviku v krizové intervenci od roku 2020 následoval po události, která jako jiskra zažehla mnohem rozsáhlejší problém. Pandemie covidu-19 přinesla izolaci a ekonomický stres. Podle Kaiser Family Foundation pak podíl dospělých s příznaky úzkosti a deprese vystoupal na začátku roku 2021 téměř na 40 procent.
To mohlo představovat obrovský sud střelného prachu.
Podmínky pro krizovou situaci však existovaly už předtím. Od šedesátých let do začátku nového tisíciletí zanikly v důsledku deinstitucionalizace, tedy přesunu péče z psychiatrických nemocnic do běžného prostředí, ve Spojených státech stovky tisíc psychiatrických lůžek. Příslib, že péči o tyto pacienty převezmou místní ambulantní zařízení, se přitom nikdy plně nenaplnil.
Pokud jde o trhlinu v systému, místní policejní sbory se otevřeně snaží napravovat její následky.
„Situace, jako je tato, nám připomínají, že být policistou znamená víc než jen vyjíždět na oznámení,“ napsalo policejní oddělení v Greenville v prohlášení na internetu. „Někdy to znamená být někomu nablízku v nejtemnější chvíli jeho života a pomoci mu najít důvod udělat další krok směrem do bezpečí.“
Oddělení ocenilo „soucit, trpělivost a profesionalitu“ Holderové.
Ta však bez váhání připsala zásluhy svým kolegům.
„Všichni jsme své role zvládli dokonale,“ řekla.
Holderová oceňuje také další mentorku, seržantku Rachel Hallovou. Ta ji naučila, že profesionalita se neměří rychlostí zásahu, ale ochotou dopřát situaci tolik času, kolik potřebuje.
„Pracujeme v osmihodinových až dvanáctihodinových směnách, takže při žádném zásahu nemusíme spěchat,“ říká. „Pokud mi někdo bude chtít osm hodin vyprávět svůj příběh, věnuji mu svůj čas a pozornost.“
–ete–
Comments