Nanebevzetí Panny Marie, Egid Quirin Asam, 1717–1723. Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rohru, Dolní Bavorsko, Německo.
Panna Marie se v monumentálním sousoší Nanebevzetí od Egida Quirina Asama připojuje v nebi ke svému synovi.
Dne 15. srpna si křesťané připomněli Nanebevzetí Panny Marie, událost, při níž Bůh přikázal andělům, aby pozvedli Mariino tělo i duši do nebe, kde se znovu shledala se svým synem Ježíšem Kristem.
„Pojem ‚nanebevzetí‘,“ uvádí publikace „The Bloomsbury Guide to Art“, „pochází z latinského slova ‚adsumere‘, tedy ‚vzít vzhůru‘, a zdůrazňuje důležitý rozdíl, který církev rozlišuje mezi Nanebevzetím Panny Marie – člověka, jehož andělé na Boží příkaz pozvedli do nebe – a Nanebevstoupením Krista, který jakožto bytost jednoho božství s Bohem vystoupil do nebe z vlastní vůle.“
Bavorský architekt Egid Quirin Asam (1692–1750) vytvořil jedno z nejpůsobivějších ztvárnění Nanebevzetí, které jako by popíralo zákony gravitace. Určeno bylo pro opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie v dolnobavorském Rohru. Monumentální sousoší působivě vzbuzuje úctu k této posvátné události.
Nanebevzetí Panny Marie, Egid Quirin Asam, 1717–1723. Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rohru, Dolní Bavorsko, Německo. (Hermetiker / CC BY-SA 1.0)
Typické bavorské barokní sousoší
V sousoší z mramoru a štuku Asam znázornil prázdný hrob Panny Marie obklopený apoštoly. Každý z nich projevuje jinou míru zděšení, zmatku a úžasu při pohledu na dva anděly, kteří nesou Mariino tělo vzhůru k nebi. Tváře andělů jsou zrudlé námahou, což zdůrazňuje, že při nanebevzetí je do nebe pozvedán člověk.
Panna Marie v extatickém vytržení vztahuje jednu ruku k nebi, ke svému synovi a Bohu, kteří na ni čekají v oblacích. Holubice nad její hlavou symbolizuje Ducha svatého, a završuje tak Nejsvětější Trojici: Otce, Syna a Ducha svatého.
Z nebe shlíží nespočet andělských bytostí, které sledují zázračné nanebevzetí. Některé drží květiny či listy symbolicky spojované s Pannou Marií, například růže, bílé lilie a palmové ratolesti. Tyto motivy se opakují také v architektonických prvcích.
Další andělé v oblacích nesou obrovskou korunu z hvězd odkazující na verš 12:1 ze Zjevení Janova. Dvanáct Mariiných hvězd bývá spojováno s jejími předky nebo s Kristovými apoštoly. Teologové rovněž připisují jednotlivým hvězdám Mariiny dokonalé ctnosti. Asam jich však vytvořil více než dvanáct – na fotografii lze napočítat nejméně třináct.
Koruna z hvězd tvoří hranici nebeské říše, v níž Kristus a Bůh pozvedají další korunu, čímž odkazují na Korunování Panny Marie.
Asamovo Nanebevzetí se dodnes vymyká lidské představivosti a vzdoruje gravitaci. Každý detail – od vznášejícího se Mariina těla přes pozlacené nebeské paprsky až po sbor andělů v oblacích – znovu vytváří majestátnost této události a úžas, který vyvolává.
Nanebevzetí Panny Marie, Egid Quirin Asam, 1717–1723. Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rohru, Dolní Bavorsko, Německo. (Piflaser / CC BY-SA 3.0)
Bratři Asamové
Bavorští architekti Egid a jeho starší bratr Cosmas Damian Asam (1686–1739) navrhovali a zdobili kostely. Často pracovali společně a jejich spolupráce přinášela harmonické výsledky. Cosmas se specializoval na malířství, zatímco Egid na sochařství a štukatérství. V letech 1711 až 1714 navštívili Řím, kde se seznámili s díly umělců 17. století Andrey Pozza a Giana Lorenza Berniniho. Jejich tvorba ovlivnila návrhy bratrů Asamových, ti však postupně rozvinuli ještě propracovanější barokní styl.
Publikace „The Thames & Hudson Dictionary of Art and Artists“ uvádí, že jihoněmecké baroko dosáhlo ve tvorbě těchto bratrů svého vrcholu. Jejich mistrovským dílem je mnichovský kostel svatého Jana Nepomuckého, který je důvěrně známý jako Asamkirche, tedy Asamův kostel.
O jakých tématech z oblasti umění a kultury byste si chtěli přečíst? Své náměty a připomínky nám můžete poslat na adresu [email protected].
Comments