Památkáři získávali zpět umělecká díla z nacisty okupovaných sídel a zámků. (Volné dílo)
Umělecká díla, která nacisté odcizili před více než 80 lety, by díky nové umělé inteligenci mohla být nalezena rychleji.
Chcete pátrat po ztracených uměleckých dílech, která ukradli nacisté? I na to už existuje umělá inteligence.
K největší krádeži umění v dějinách došlo v letech 1933 až 1945, kdy nacisté zabavili přibližně 650 000 uměleckých děl, z nichž většinu vlastnili Židé. Hitler chtěl vytvořit muzeum s rozsáhlou sbírkou klasického umění a po nacistické okupaci Paříže v roce 1940 se rabování ještě zintenzivnilo. Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg (ERR), organizace nacistické strany vedená Alfredem Rosenbergem, vznikla přímo za účelem plenění kulturního majetku podrobených národů.
Spojenci v reakci na to vytvořili jednotku Monuments, Fine Arts, and Archives Section, známou také jako „Monuments Men“ neboli Památkáři, jejímž úkolem bylo chránit a získávat zpět významné kulturní památky, na které se Němci zaměřili. Jejich příběh se stal inspirací pro film Památkáři z roku 2014.
Pátrání po zbývajících 100 000 ztracených uměleckých pokladech a snaha o jejich navrácení pokračují dodnes. Nyní dostávají nástroj 21. století v podobě projektu Santa Clara University nazvaného AI Provenance Assistant. Tento digitální pomocník pro výzkum provenience prohledává klíčovou databázi s informacemi o ztracených uměleckých dílech, čímž urychluje zjišťování jejich historie a možného současného umístění.
Jeden z Památkářů si myje ruce v umyvadle vedle slavných historických uměleckých děl. (Volné dílo)
Ne až tak tajný agent (AI)
Nástroj vytvořili profesor managementu Michael Santoro a profesoři informačních systémů a analytiky Haibing Lu a Michele Samoraniová ze Santa Clara University spolu s několika studentskými výzkumnými asistenty. Začali získáváním údajů o 30 000 předmětech, které prošly muzeem Jeu de Paume ve Francii poté, co ho nacisté zabrali a začali využívat jako skladiště uloupeného umění.
„Využíváme nástroje umělé inteligence, aby bylo snazší hledat souvislosti, jejichž ruční dohledávání by zkušeným badatelům jinak zabralo spoustu času,“ řekl Santoro rozhlasové stanici NPR.
Jak vysvětlila Deborah Lohseová ze Santa Clara University, umělá inteligence dokáže přijmout dotaz člověka formulovaný běžným jazykem, porovnat jej s databází a vytvořit srozumitelnou odpověď, která objasní, proč určitý záznam dotazu odpovídá.
Muzeum Jeu de Paume ve Francii sloužilo jako skladiště uměleckých děl ukradených nacisty. (Jean-Pierre Dalbéra / CC BY-SA 2.0)
Výzkumník se může umělé inteligence zeptat například: „Kolik uměleckých děl bylo odesláno nacistickým vůdcům?“ nebo „Které záznamy obsahují odkazy na obrázky?“ a systém mu poskytne odpověď.
Santoro přizval ke spolupráci zkušenou technologickou stratéžku Wendy Goldbergovou, aby pomohla s dalším vývojem nástroje.
Goldbergová Lohseové řekla: „Když jsem pracovala v AOL, šlo především o to, aby bylo používání internetu stejně snadné jako používání telefonu nebo televize. Tento nový nástroj zase umožňuje využívat umělou inteligenci při restitucích a pátrání po umění stejně snadno jako jakoukoli jinou technologickou aplikaci. Nemusíte být génius, abyste zjistili provenienci a sledovali stopu ukradeného uměleckého díla.“
Tento přístup by mohl pomoci výrazně snížit počet dosud nezvěstných děl, mezi něž patří i Raffaelův Portrét mladého muže. Toto mimořádné dílo, jehož hodnota se podle odhadů pohybuje kolem 100 milionů dolarů, je považováno za nejvýznamnější obraz, který zmizel ve válečném chaosu druhé světové války.
Když se nacistická válečná mašinérie v září 1939 blížila ke Krakovu, obraz ukryli v aristokratickém sídle v polském městě Sieniawa. Nacisté jej však o několik týdnů později objevili. Raffaelův obraz převezli do rezidence Hanse Franka, šéfa Generálního gouvernementu – správního útvaru koloniálního typu, který nacisté zřídili k ovládání střední části Polska. Portrét mladého muže se nakonec dostal do Hitlerovy vlastní sbírky v Linci.
Raffaelův „Portrét mladého muže“ se po druhé světové válce ztratil. (Volné dílo)
Od té chvíle se po obrazu v historických záznamech slehla zem a jeho další osud zůstává neznámý.
Pátrání po zbývajících uměleckých dílech uloupených nacisty, jako je Portrét mladého muže, zpomalilo poté, co se rozpadlo sdružení muzeí, která na jejich hledání spolupracovala. Většina snadno identifikovatelných a vysoce hodnotných děl už byla nalezena, což snížilo motivaci k dalšímu pátrání. Nový nástroj umělé inteligence by díky zjednodušení výzkumu mohl úsilí o navracení ukradeného majetku znovu oživit.
Santa Clara University přitom není jedinou institucí, která využívá umělou inteligenci k pátrání po kulturních artefaktech uloupených nacisty. Legacy Explorer je nástroj umělé inteligence nadace Jewish Digital Cultural Recovery Project Foundation, jenž uživatelům umožňuje vyhledávat záznamy a fotografie kulturního majetku napříč několika databázemi.
Tyto nástroje jsou sice stále v raných fázích vývoje, ale mohly by sehrát významnou roli při nápravě křivd spáchaných v tomto bouřlivém období a při navracení vzácného kulturního dědictví – další z válečných obětí – jeho právoplatným vlastníkům. V tomto případě může umělá inteligence kulturní dědictví chránit, místo aby ho zastírala či jeho poznávání komplikovala. Pro další projekty v oblasti digitálních humanitních věd může být takový přístup inspirací.
Jakým tématům z oblasti umění a kultury bychom se podle vás měli věnovat? Napište nám na: [email protected]
–ete–
-etcz-
Comments