Lidé sledují start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s misí Starlink 10-54 z kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station na Floridě 12. června 2026. (Chandan Khanna / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komentář
„Země je kolébkou lidstva, ale nelze žít v kolébce navždy.“ – Konstantin Ciolkovskij
Elon Musk vyvolává kontroverze. Měnící se sliby zakladatele společností Tesla a SpaceX, jeho aktivity přesahující oblast raketové techniky i rekordní červnový vstup SpaceX na burzu, jehož prospekt připomíná zvláštní směs Asimovovy Nadace a finančních auditů společnosti Enron, jsou zcela oprávněným předmětem kritiky.
Když ale odhlédneme od jeho výstřední osobnosti i neobvyklých finančních výsledků a zaměříme se na to, co nesouvisí s hodnotou akcií ani spory na síti X (bývalý Twitter), zbývá zásadní otázka: změnila společnost SpaceX skutečně možnosti lidstva ve vesmíru? Odpověď na tuto otázku je jednoznačně kladná a zaslouží si být posuzována sama o sobě.
Od počátku kosmické éry bylo vynášení nákladu do vesmíru nesmírně drahé. V období vyspělé kosmonautiky po programu Apollo platilo orientační pravidlo, že doprava užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) stojí přibližně tolik jako stejná hmotnost ve zlatě. Tak vysoké náklady znamenaly, že si účast v tomto odvětví mohly dovolit prakticky jen vlády, které se návratností investic příliš nezabývaly. Po skončení studené války a závodů ve zbrojení i dobývání vesmíru se počet objektů vyslaných každoročně na oběžnou dráhu všemi světovými kosmickými agenturami snížil z přibližně 200 na méně než 100, což vedlo k desetiletím stagnace.
Jednou z hlavních překážek bylo, že rakety byly jednorázové – byly postaveny pro jediný let. Takový model byl stejně udržitelný, jako kdyby se po každém letu sešrotovalo dopravní letadlo. Vlastní pokus NASA o znovupoužitelnost v podobě raketoplánu situaci ještě zhoršil. Provoz stál více než u jednorázových raket a systém se ukázal jako tragicky nespolehlivý. Když byl program raketoplánů v roce 2011 ukončen, Spojené státy se bez ruské pomoci nedokázaly ani dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici. Raketoplán tak podkopal samotnou myšlenku znovupoužitelných kosmických prostředků.
Musk však tuto neúspěšnou zkušenost nevnímal jako důkaz, že stávající stav nelze změnit, ale jako ponaučení. V roce 2015 se první stupeň (spodní část – pozn. redakce) rakety Falcon 9 po vynesení nákladu na oběžnou dráhu poprvé v historii sám vrátil a přistál ve vzpřímené poloze. Na rozdíl od raketoplánu, jehož příprava k dalšímu letu trvala měsíce, stačilo raketu znovu natankovat a mohla letět znovu.
Comments