Automobil projíždí po silnici chráněné sítěmi proti dronům, v pozadí je chrám Nanebevstoupení Páně v ukrajinském Izjumu, 22. července 2026. (Roman Pilipey / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komentář
Po většinu uplynulých čtyř let jsem věřil, že Ukrajinu čeká dlouhá a stále obtížnější cesta. Válka se proměnila v brutální opotřebovávací konflikt. Rusko disponovalo většími lidskými zdroji, rozsáhlejší průmyslovou základnou a zjevnou ochotou snášet mimořádně vysoké ztráty. Přestože jsem nikdy nezpochybňoval oprávněnost ukrajinské reakce, pochyboval jsem, zda je úplné vítězství ještě možné. Dnes jsem větším optimistou.
Můj optimismus nestojí na naději. Opírá se o důkazy přicházející z bojiště, ruské ekonomiky i širšího geopolitického prostředí. Stále více je zřejmé, že o výsledku této války nerozhoduje jen odvaha na bojišti, ale také průmyslová kapacita, technologické inovace a schopnost země dlouhodobě vydržet.
Když Vladimir Putin zahájil v únoru 2022 invazi, očekával, že Kyjev padne během několika dnů. Věřil, že prezident Volodymyr Zelenskyj uprchne, NATO se rozštěpí, sankce postupně vyšumí a Evropa tiše obnoví nákupy ruských energetických surovin. Přepočítal se ve všech směrech. Ukrajina přežila. Zelenskyj se stal symbolem národního odporu. Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, čímž výrazně prodloužily alianční hranici s Ruskem. Evropské vlády, které po desetiletí zanedbávaly obranu, začaly znovu budovat své ozbrojené síly. Místo aby NATO oslabil, Putin jej znovu oživil.
Války se neměří jen podle dobytého území. Měří se také podle toho, zda bylo dosaženo politických cílů. Podle tohoto měřítka je dnes Rusko podstatně slabší než na začátku invaze. Tažení, které mělo během několika dnů dobýt sousední zemi, se změnilo ve vleklý konflikt pohlcující obrovské vojenské, ekonomické i politické zdroje.
Ekonomické tlaky jsou pro Moskvu stále obtížněji přehlédnutelné. Rusko nyní věnuje na obranu přibližně 6 až 7 procent svého HDP a vojenské i bezpečnostní výdaje spotřebovávají téměř 40 procent federálního rozpočtu. Sankce nadále omezují přístup k vyspělým technologiím. Nedostatek pracovní síly, přetrvávající inflace a klesající příjmy z energetiky postupně oslabují schopnost Ruska vést dlouhodobou válku.
Mezitím se Ukrajina stala jednou z nejinovativnějších vojenských mocností světa. Zásadně proměnila využití dronů, elektronického boje i schopností přesných úderů. Ukrajina je dnes schopna ročně vyrobit miliony dronů, čímž dokazuje, že inovace a průmyslová pružnost mohou vyvážit početní nevýhodu. Moderní válčení stále více přeje těm, kdo dokážou rychleji navrhovat, vyrábět a přizpůsobovat se než jejich protivníci.
Comments