Sepsání Prohlášení nezávislosti, 1776 od Jeana Leona Geromea Ferrise, počátek 20. století. Olejomalba zachycuje zleva Benjamina Franklina, Johna Adamse a Thomase Jeffersona. (Volné dílo)
Thomas Jefferson a John Adams sehráli klíčovou roli při proměně 13 kolonií v národ založený na psaných zásadách svobody a samosprávy.
Komentář
V době, kdy si Spojené státy připomínají 250. výročí svého založení, je namístě připomenout si také 200. výročí úmrtí dvou mimořádně nadaných a statečných mužů, Thomase Jeffersona a Johna Adamse, kteří zemřeli v úterý 4. července 1826. Bez těchto dvou osobností by Spojené státy možná nikdy nezískaly nezávislost. Oba sehráli zásadní roli při utváření zakládajících dokumentů nového amerického národa: Prohlášení nezávislosti a ústavního rámce, který na něj navázal.
Architekti nezávislosti
V napjatých měsících před červencem 1776 vynikl John Adams jako nejdůraznější zastánce rozchodu s Británií. Přezdívalo se mu „Atlas nezávislosti“ – podle řeckého titána, který nesl na ramenou svět – a v Kontinentálním kongresu ovládal debaty. Mnozí delegáti se stále upínali k naději na usmíření. Adams však nic takového nepřipouštěl. Tvrdil, že nezávislost je nezbytná i nevyhnutelná, koordinoval postup s radikály napříč koloniemi a navrhl George Washingtona do čela Kontinentální armády – což byl krok, který se ukázal jako rozhodující.
Právě Adams rozpoznal Jeffersonův mimořádný řečnický a literární talent. Když proto Kongres vytvořil Výbor pěti, který měl sepsat návrh prohlášení, Adams zajistil, aby tento úkol připadl Thomasu Jeffersonovi.
Jeffersonovi bylo 33 let, byl mladší a méně známý než Adams, ale měl pozoruhodnou schopnost vyjádřit křesťansko-osvícenské ideály jasnou a vzletnou prózou. Prohlášení nezávislosti sepsal během několika týdnů. Jeho nejslavnější slova – „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou svým Stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy“ – dala revoluci morální a filozofický základ, který dodnes určuje americkou identitu. Zároveň představují jediný skutečně transcendentní a filozoficky konzistentní základ lidských práv a důstojnosti.
Comments