Logo TikTok na iPhonu v Londýně, 28. února 2023. (Dan Kitwood / Getty Images)
Komentář
Toto je první část šestidílné série analyzující, jak čínský režim provádí své moderní vlivové operace.
V úterý večer si student na koleji otevře TikTok během „pětiminutové přestávky“. První klip je sestřihem trosek a houkajících sirén. Druhý je výklad ve stylu univerzitního profesora, úhledně opatřený titulky a směřující k jedinému morálnímu závěru. Třetí je roztřesené video z mobilu zachycující střet na jiné univerzitě – křik, policejní majáky, dav valící se jako bouře.
Student nic z toho nevyhledával. Tyto účty ani nesleduje. Kanál už přichází s jasnou představou o tom, na čem záleží.
Tohle je politická technologie naší doby: systém, který tisíckrát denně rozhoduje o tom, co uvidíte jako další.
Architektura vlivu
Po většinu minulého století mít vliv znamenalo vysílat. Kupovali jste noviny, poslouchali rozhlasové spoty, četli letáky a diskutovali na náměstí. Zpětná vazba byla pomalá, nepřímá a drahá.
Dnes funguje vliv na jiné architektuře. Je to mikrocílení, tedy zjišťování, na kterou část populace se zaměřit. Je to distribuční systém doporučování, který určuje, co cílové skupině předložit a v jakém pořadí. Je to měření účinků – doby sledování, opakovaného přehrávání, zaváhání při posouvání, komentářů a sdílení. A je to iterace, rychlé přizpůsobování toho, co funguje, a odhazování toho, co nefunguje.
Jakmile tyto části do sebe zapadnou, přesvědčování přestane připomínat politickou debatu. Začne se podobat termostatu: změří místnost, nepatrně upraví teplotu a znovu měří.
Mikrocílení nezačalo s TikTokem
Mikrocílení je starší než feedy v chytrých telefonech. Politické kampaně už dlouho propojují volební databáze se spotřebitelskými a demografickými údaji a následně přizpůsobují sdělení konkrétním skupinám. Co se změnilo, zejména na počátku druhého desetiletí tohoto století, bylo tempo – schopnost vidět, co funguje, už během toho, co se událost odehrává.
-etcz-
Comments