Stíhací letoun F-35C Lightning II, zařazený k 314. útočné stíhací peruti námořní pěchoty, se připravuje ke startu z letové paluby letadlové lodi třídy Nimitz USS Abraham Lincoln (CVN 72) v Arabském moři dne 15. února 2026. (Mass Communication Specialist Seaman Daniel Kimmelman / U.S. Navy prostřednictvím DVIDS)

Ryan Morgan

Ryan Morgan

Během uplynulého měsíce americká armáda soustředila na Blízkém východě desítky úderných kapacit, zatímco americký prezident Donald Trump požaduje, aby se íránský režim podrobil novým bezpečnostním omezením.

Načasování rozšíření amerických sil v regionu nebylo náhodné. V průběhu jednání administrativa Donalda Trumpa opakovaně připomínala americké údery na íránská jaderná zařízení z června 2025 a varovala, že vojenská akce zůstává na stole, pokud Teherán neučiní dostatečné ústupky.

Nyní se zdá, že okno pro uzavření dohody se uzavírá. Při vystoupení před shromážděním světových lídrů tento týden Trump naznačil, že by mohl o dalším postupu vůči Íránu rozhodnout během několika dní.

„Možná budeme muset zajít o krok dál, a možná také ne,“ řekl prezident. „Možná uzavřeme dohodu. Během příštích zhruba 10 dnů se to dozvíte.“

Zde jsou klíčové americké vojenské prostředky, které jsou v současnosti nasazeny nebo se aktivně přesouvají na Blízký východ, a jak by mohly být využity.

Úderná skupina letadlové lodě USS Abraham Lincoln

Írán přitáhl Trumpovu pozornost minulý měsíc poté, co masové ekonomické protesty v zemi přerostly ve smrtelné střety s íránskými bezpečnostními silami.

V příspěvku z 13. ledna na platformě Truth Social Trump vyzval íránskou veřejnost, aby pokračovala v protestech, a uvedl, že „pomoc je na cestě“. Trumpova administrativa od té doby požaduje, aby Teherán omezil svůj jaderný program.

Dne 28. ledna Trump oznámil, že vyslal „masivní armádu plavidel“ vedenou letadlovou lodí USS Abraham Lincoln do vod Blízkého východu.

Úderné prvky v rámci leteckého křídla USS Abraham Lincoln zahrnují tři perutě stíhacích letounů F/A-18 Super Hornet amerického námořnictva a jednu peruť stealth stíhacích letounů F-35 Lightning II americké námořní pěchoty. Letecké křídlo doplňuje několik dalších perutí podpůrných letounů, včetně perutě letounů elektronického boje E/A-18G Growler námořnictva.

Letouny E/A-18G Growler mohou rušit nebo ničit nepřátelské radarové a komunikační systémy, čímž snižují celkové riziko, kterému by mohly americké síly čelit při provádění úderných operací.

Úderná skupina letadlové lodě Lincoln zahrnuje také torpédoborce USS Spruance, USS Frank E. Petersen Jr. a USS Michael Murphy.

Každý torpédoborec může nést až 96 vertikálních odpalovacích buněk pro rakety, vyzbrojených kombinací útočných střel s plochou dráhou letu Tomahawk určených k útokům na pozemní cíle a obranných střel k ochraně skupiny letadlové lodě.

Torpédoborce USS Mitscher a USS Delbert D. Black rovněž operují ve vodách Blízkého východu, i když se zdá, že nejsou součástí úderné skupiny Lincoln.

Úderná skupina letadlové lodě USS Gerald R. Ford

Do poloviny února Trump oznámil, že druhá americká úderná skupina letadlové lodě se chystá vyplout na Blízký východ.

„V případě, že neuzavřeme dohodu, ji budeme potřebovat,“ prohlásil Trump 13. února a dodal: „Vypluje velmi brzy.“

Americký námořní institut (U.S. Naval Institute) následně informoval, že letadlová loď USS Gerald R. Ford vyplula z Karibského moře směrem na východ.

Dne 20. února námořní pozorovatelé zaznamenali prvky USS Gerald R. Ford při průjezdu Gibraltarským průlivem u vstupu do Středozemního moře.

Na palubě USS Gerald R. Ford se nacházejí čtyři perutě letounů F/A-18 Super Hornet a jedna peruť letounů E/A-18G Growler.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford (CVN-78) během operací na moři, zatímco nad ní přelétají letouny F/A-18E/F Super Hornet a bombardér B-52 Stratofortress, 13. listopadu 2025. (U.S. Navy / Getty Images)

Přesměrování lodě Ford na Blízký východ nastalo osm měsíců po zahájení jejího současného nasazení. Letadlová loď původně vyplula do Středozemního moře v červnu 2025, než byla přesměrována na podporu operace Southern Spear v Karibském moři a mise s cílem zadržet venezuelského vůdce Nicoláse Madura dne 3. ledna.