Ilustrace: Epoch Times, Imaginechina / Alamy, public domain, Freepik, The White House
Úspěch bleskové operace v Caracasu vyvolal nové pochybnosti o schopnostech čínské armádní techniky, uvedl vojenský analytik.
Americké jednotky vtrhly do Venezuely ještě před rozbřeskem 3. ledna a při bleskové operaci zajaly venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou. Akce proběhla tak rychle, že protivzdušná obrana Caracasu nestihla účinně zareagovat.
Operace si nevyžádala žádné americké oběti ani ztráty vojenské techniky, uvedli představitelé USA.
Mise USA – s krycím názvem Operation Absolute Resolve – se rychle stala víc než jen politickým otřesem. Podle analytiků šlo zároveň o reálný test americké vojenské síly proti zemi, která po léta nakupovala čínské a ruské systémy protivzdušné obrany a prezentovala je jako důkaz schopnosti odradit Washington.
Zásah vyvolal v Pekingu nepříjemné otázky ohledně limitů čínských systémů, na něž se Venezuela spoléhala – zejména takzvaných „anti-stealth“ radarů, které Čína propagovala jako schopné odhalit a zastavit americká letadla s technologií stealth, uvedl vojenský analytik.
Ten pro deník Epoch Times uvedl, že největší škoda pro Čínu nespočívá v selhání jednoho konkrétního zařízení, ale v tom, co operace naznačila o hlubších slabinách: korupci v čínském obranném průmyslu a nízké spolehlivosti technologií i velitelské struktury, které mají tyto systémy propojit.
„Systém, který na papíře vypadá moderně a v propagandě působí hrozivě, se pod tlakem skutečného boje rozpadá,“ uvedl Yu Tsung-chi, penzionovaný generálmajor z Taiwanu a bývalý prezident Vysoké školy politického boje při Taiwanské národní obranné univerzitě.
Dodal, že čínská tvrzení o výkonnosti techniky se často opírají spíše o marketingová sdělení než o ověření v boji.
Čína zajetí Madura odsoudila a obvinila Washington, že se staví do role „světového soudce“. Tato ostrá reakce podle pozorovatelů ukázala, jak úzce Peking vnímal dopady operace ve vztahu ke svému vlivu a důvěryhodnosti v Latinské Americe.
Operace měřená na hodiny
Prezident Donald Trump nařídil operaci ve 22:46 východoamerického času 2. ledna, uvedl předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine.
Letouny vzlétly z přibližně 20 pozemních a námořních základen po celém západním polokouli a vrtulníky se k Venezuele přibližovaly ve výšce zhruba 30 metrů nad hladinou moře, aby si zachovaly moment překvapení.
Comments