Starověká samaritánská mozaika a lis na olivy (vložený snímek) byly odkryty Izraelským památkovým úřadem v Kafr Qasim. (Israeli Antiquities Authority)
Jen pár bloků od nových průmyslových budov a hlučné dálnice v izraelském městě Kfar Qasim archeologové odkryli starověké sídlo. Otevřené stany chrání zbytky byzantských staveb. Tým archeologů postupně odhaluje množství artefaktů – kamenný lis na olivy, dva rituální kamenné bazény a neobyčejně propracovanou mozaikovou podlahu.
Výzkumníci pokropili světle zaprášenou podlahu vodou, aby vynikly barvy a vzory mozaiky. Domnívají se, že sídlo na okraji dnešní zástavby, nedaleko Západního břehu, bývalo místem luxusu. Během staletí se však změnilo v zemědělské centrum pro výrobu olivového oleje.
„Lis na olivy je tu továrnou a veškerý život se točí kolem něj,“ uvedla Alla Nagorskyová, vedoucí vykopávek Izraelského památkového úřadu, v tiskové zprávě o původním účelu sídla.
Archeologové se domnívají, že šlo pravděpodobně o veřejné zařízení, kam místní přinášeli své olivy a platili za jejich zpracování. Odkryté rituální lázně sloužily dělníkům k očistě před prací.
Výkop Izraelského památkového úřadu v Kafr Qasim. (Israeli Antiquities Authority)
Letecký pohled na ruiny starověkého samaritánského sídla. (Israeli Antiquities Authority)
Archeologové kropí mozaiku vodou, aby odhalili její ornamentální vzor a syté barvy. (Israeli Antiquities Authority)
Mozaikové podlahy ovšem upoutaly pozornost týmu nejvíce. Husté geometrické vzory a rostlinné motivy obklopují centrální medailon jedné z mozaik. V jeho středu se nachází vytříbená výzdoba s akantovými listy, hrozny, datlemi, melouny, artyčoky a chřestem. Podle památkového úřadu se tak kvalitní a dobře zachovaná mozaika v Izraeli nachází jen vzácně.
„Mozaiky odkryté v Kafr Qasim jsou něco výjimečného,“ doplnila Nagorskyová.
V jedné z mozaik se nachází také nápis, který podle prvního čtení blahopřeje osobě jménem „Rabia“. U vstupu do místnosti pak částečně dochovaný řecký nápis přeje majiteli budovy „hodně štěstí“. Velkolepost a kvalita mozaik podle Nagorskyové svědčí o mimořádném bohatství.
Kromě dekorativních mozaik naznačuje význam staveb i jejich velikost. Předpokládá se, že je postavili Samaritáni, kteří zde žili 400 let, od 4. do 7. století našeho letopočtu – tedy od pádu římské říše až po konec byzantského období.
Velkolepé mozaiky svědčí o bohatství a prosperitě starověké samaritánské komunity, která zde žila. (Israeli Antiquities Authority)
Nápis na jedné z mozaik přeje „Hodně štěstí!“. (Israeli Antiquities Authority)
Výkop v Kafr Qasim. (Israeli Antiquities Authority)
Rituální lázeň neboli mikve používala samaritánská komunita k výrobě olivového oleje v rituálně čistých podmínkách. (Israeli Antiquities Authority)
Změny, které sídlo během staletí prodělalo, souvisejí pravděpodobně se samaritánskými povstáními proti byzantským císařům. Z někdejšího luxusního areálu se stalo zemědělské centrum. Prostory mezi kdysi okázalými sloupy byly zazděny a na mozaikách se objevila poškození z pozdější přestavby.
„Na rozdíl od některých dalších samaritánských lokalit, které byly během povstání zničeny, zemědělský areál v Kafr Qasim zůstal v provozu a uchoval si i samaritánskou identitu – dokládají to samaritánské keramické olejové lampy, které jsme při vykopávkách našli,“ uvedla Nagorskyová.
Několik budov z byzantského období tvořilo rozsáhlé samaritánské sídlo, které bylo později přeměněno na zemědělský komplex. (Israeli Antiquities Authority)
Lis na olivy nalezený na místě. (Israeli Antiquities Authority)
Archeologové odkrývají starověké ruiny samaritánského sídla. (Israeli Antiquities Authority)
Letecký pohled na mozaikovou podlahu nalezenou v Kfar Qasim. (Israeli Antiquities Authority)
Na severní straně areálu se našla velká kamenná nádrž s drtícím kamenem na lisování oliv.
„Tento typ lisu je typičtější pro oblast Jeruzaléma a Judské Šefely a v Samaří se objevuje méně často,“ uvedla Nagorskyová.
Archeologové našli také rozsáhlou budovu připomínající sklad a mikve s ochozem po obvodu. Druhá rituální lázeň se nacházela v nádvoří další stavby.
„Je to fascinující lokalita, která ukazuje celé období prosperity i pozdějšího úpadku samaritánské komunity,“ doplnila.
Nikde v Izraeli nebyla odkryta stavba tak velká a tak významná jako tato. Nagorskyová doufá, že se podaří zjistit více o jejích staletých dějinách i o životech starověkých obyvatel.
Comments