Vědci sledovali skupinu původních obyvatel žijících v odlehlých vesnicích, kteří si zachovávají tradiční způsob života. (Ilustrace Epoch Times, Shutterstock)
Lékařská kampaň, která pomohla v odlehlých amazonských vesnicích odstranit říční slepotu, udělala i něco, co vědci nečekali: během pouhých čtyř měsíců začala měnit střevní mikrobiom původních komunit – ještě dříve, než se změnila jejich strava, bydlení nebo životní styl.
Zjištění publikovaná v časopise Cell Reports vycházejí ze sledování 335 původních obyvatel žijících ve vesnicích ve venezuelské Amazonii s různou mírou kontaktu s vnějším světem. Vědci zjistili, že mikrobi těchto lidí se během několika měsíců opakovaných lékařských návštěv začali posouvat směrem ke vzorcům, které jsou běžnější u industrializovaných populací.
Podle Jacka A. Gilberta, profesora pediatrie a ředitele Centra pro mikrobiom a metagenomiku na Kalifornské univerzitě v San Diegu, který se na výzkumu nepodílel, je na této studii neobvyklé načasování. Většina výzkumů mikrobiomu zachycuje účinky mnoha změn najednou, včetně stravy, hygieny, bydlení a léků. V této studii mohli vědci sledovat jediný nový lékařský zásah v reálném čase.
„Komunity Yek’wana a Yanomami-Sanema jsme mohli sledovat v souvislosti s jedním novým lékařským zásahem a už během několika měsíců se střevní, ústní i kožní mikrobiom začal přestavovat,“ uvedl Gilbert v e-mailu pro Epoch Times.
Studie naznačuje, že samotná lékařská péče může mít určitou biologickou daň a vyvolává otázky, jak rychle lidský mikrobiom reaguje i na minimální kontakt s moderní medicínou.
Střevní mikrobi se změnili rychle
Vědci sledovali původní komunity v odlehlých venezuelských vesnicích poté, co začaly dostávat čtvrtletní lékařské návštěvy v rámci programu podporovaného Světovou zdravotnickou organizací. Jeho cílem bylo odstranit onchocerciázu, známou také jako říční slepota – parazitární onemocnění přenášené kousnutím muchniček, které způsobuje závažné kožní onemocnění a nevratnou slepotu. Bez léčby vede k postižení a znetvoření celých komunit.
Během návštěv dostávali vesničané antiparazitikum ivermektin, které se používá k léčbě říční slepoty, a další základní léky, včetně vakcín, antibiotik, jako je amoxicilin, analgetik, antimykotik, nesteroidních protizánětlivých léků a vitaminů.
Vědci během návštěv v říjnu 2015 a únoru 2016 odebrali více než 1 500 vzorků, včetně vzorků stolice a stěrů z úst, nosu a kůže. Během těchto čtyř měsíců zaznamenali ve vesnicích s opakovaným lékařským kontaktem pokles rozmanitosti střevních mikrobů. Studie byla observační a nebyla navržena tak, aby oddělila, který konkrétní zásah – antiparazitární lék, snížení zátěže parazity, větší kontakt s vnějším světem nebo jiné environmentální změny – vedl ke konkrétním změnám.
Změnilo se také složení střevního mikrobiomu. Ubylo bakterií spojovaných s tradiční stravou bohatou na vlákninu a s fermentací složitých rostlinných sacharidů, včetně rodů Prevotella a Treponema a zástupců čeledí Ruminococcaceae a Lachnospiraceae. Tito mikrobi pomáhají fermentovat vlákninu na látky, o nichž se předpokládá, že podporují zdraví střev a imunitního systému.
Zároveň se častěji objevovali mikrobi typičtější pro industrializované populace, včetně několika skupin z kmene Bacteroidota a rodu Akkermansia, které samy o sobě nemusejí být škodlivé. Mikrobiální sítě ve střevech byly také méně propojené, což naznačuje změny nejen v tom, které mikroby byly přítomny, ale i v tom, jak spolu vzájemně působily.
Nejvýraznější změny se objevily u dětí
Změny byly obzvlášť výrazné u dětí, které se zdály být na opakované vystavení lékařské péči citlivější než dospělí.
Podle Gilberta je toto zjištění důležité, protože mikrobiální společenství v raném věku pomáhají formovat vývoj imunitního systému a metabolismu a narušení v dětství může mít dlouhodobé následky.
„Taxony, které zde mizí během měsíců, jsou tytéž, jejichž ztráta v industrializovaných populacích trvala celé generace a jejichž nepřítomnost dnes spojujeme s nárůstem alergických, autoimunitních a metabolických onemocnění,“ řekl Gilbert.
Mikrobiom se neměnil jen složením. Vědci našli také známky toho, že se mění jeho funkce: přibylo genů souvisejících se zpracováním jednoduchých sacharidů a antimikrobiální rezistencí a ubylo genů spojených s fermentací vlákniny a dalšími základními metabolickými procesy.
Změny se neomezily pouze na střeva. Významně klesla také mikrobiální rozmanitost v ústech a na kůži, zatímco mikrobiální společenství v nose se zvýšila.
Ačkoli antiparazitika a antibiotika jsou zásadní život zachraňující léčbou, tento článek podle mikrobioložky Eriky D. Sonnenburgové, výzkumné pracovnice Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, která se na studii nepodílela, ukazuje, že je důležité „mít na paměti nezamýšlené důsledky a vyvíjet strategie, které zmírní dopady na mikrobiom“.
Lékařské zásahy jsou stále nezbytné
Zjištění také vyvolávají otázky, jak zavádět lékařskou péči do komunit s dlouhodobými léčebnými tradicemi.
„I minimální, dobře míněný lékařský kontakt má měřitelné ekologické důsledky pro mikrobiální společenství, s nimiž naše těla společně evolučně vznikala,“ uvedl Gilbert.
Studie připomíná, že takové zavádění by mělo probíhat ve spolupráci s původními komunitami.
„Upozorňuje na něco, o čem často nepřemýšlíme – jak může západní medicína ovlivňovat populace, které po staletí spoléhaly na tradiční léčebné postupy využívající byliny a rituály,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Iliyan D. Iliev, profesor mikrobiologie a spoluředitel laboratoře Microbiome Core Laboratory při Weill Cornell Medicine, který se na studii nepodílel.
Vědci uvedli, že moderní medicína je stále nezbytná, a zdůraznili, že programy léčící nemoci, jako je říční slepota, zachraňují životy.
„Výsledky by neměly být chápány tak, že lékařské zásahy jsou škodlivé nebo že by měly být odepřeny,“ řekl Iliev.
Podle něj zjištění spíše odrážejí kombinaci měnících se vlivů – včetně léků, menšího množství parazitů a většího kontaktu s vnějším světem –, které společně mohou mikrobiom přetvářet. Některé změny mohou být podle něj dokonce prospěšné, pokud odrážejí úbytek patogenů nebo parazitů, i když zároveň souvisejí s nižší mikrobiální rozmanitostí.
Zjištění zapadají do širšího vzorce celosvětově klesající mikrobiální rozmanitosti souběžně s moderními lékařskými a environmentálními změnami, uvedl v e-mailu pro Epoch Times spoluautor studie dr. Martin Blaser, držitel profesury Henry Rutgers Chair of the Human Microbiome na Rutgersově univerzitě.
„Nemusíme si vybírat mezi tím, zda budeme mít antibiotika, a tím, zda si uchováme mikrobiální rozmanitost,“ řekl Blaser.
Podle něj však „musíme antibiotika používat selektivněji a plánovat obnovné strategie“.
Co bude dál
O vztahu mezi modernizací, mikrobiální rozmanitostí a dlouhodobým zdravím zůstává mnoho neznámého.
Studie však naznačuje, že změny mikrobiomu vyvolané moderní lékařskou péčí mohou začínat mnohem dříve, než si vědci dříve mysleli – ještě předtím, než se projeví rozsáhlejší změny industrializace.
„Nic z toho nemluví proti antibiotikům nebo antiparazitickým lékům,“ uvedla Sonnenburgová. „Otázkou je, zda můžeme být chytřejší v tom, jak tyto léky používáme a jakou péči poskytujeme po jejich použití, abychom narušení mikrobiomu minimalizovali.“
Vědci stále více zkoumají, zda by zásahy založené na stravě, probiotika nebo náhrada mikrobiomu mohly jednoho dne pomoci obnovit mikrobiální společenství po léčbě.
„Věřím, že v budoucnu,“ řekl Blaser, „budeme některé z těchto ‚chybějících mikrobů‘ vracet zpět, abychom snížili riziko onemocnění.“
–ete–
-etcz-