Ilustrace: The Epoch Times, Shutterstock
Pocit svěžesti nového oblečení může provázet také přítomnost barviv, chemických přípravků používaných při konečné úpravě a mikroorganismů, které se na něm zachytily během výroby a přepravy.
Jennifer Jenningsová miluje svěží vzhled a čistý, příjemný pocit z úplně nového oblečení. Ukázalo se však, že oděvy její nadšení nesdílejí. Silně barvené kusy uvolňují látky, které její pokožka nasává jako houba. Téměř každé oblečení přímo z obchodu způsobí, že jí kůže zrudne a začne pálit. Nakonec se dostaví silné pocení.
„Nezáleží na tom, z jakého materiálu je vyrobené. Na nové oblečení rozhodně reaguji přecitlivěle,“ uvedla pro Epoch Times.
Jenningsová není výjimkou. Na nové oblečení reaguje mnoho lidí. Možná si však neuvědomují, že veškeré oděvy – včetně těch objednaných přes internet nebo zakoupených z druhé ruky – mohou skrývat řadu potenciálně nebezpečných dráždivých látek.
Vaše nové oblečení má svou minulost
Neznáte historii daného oděvu – kde se nacházel, čím byl ošetřen, kdy byl zabalen, co obsahoval jeho obal ani kdo se ho dotýkal, uvedla pro Epoch Times dermatoložka z Cleveland Clinic Shilpi Khetarpalová.
Během výroby se navíc do textilních vláken přidává řada chemických látek. Vše začíná čištěním. Přírodní materiály, jako jsou vlna a bavlna, obsahují nečistoty a pot, které je třeba odstranit, vysvětlila pro Epoch Times Karen Leonasová, profesorka textilních věd na Státní univerzita Severní Karolíny.
„Procházejí poměrně agresivním chemickým procesem,“ uvedla. „Při výrobě příze a tkanin se následně bělí a čistí pomocí povrchově aktivních látek.“
U velmi citlivých osob mohou chlornan sodný a peroxid vodíku obsažené v bělicích přípravcích narušovat kožní bariéru. Dráždivě mohou působit také parfemační látky přidávané do pracích prostředků. Větší obavy však vzbuzují chemické látky používané při konečné úpravě textilií. Tkaniny se často barví a některé se navíc chemicky upravují, aby odpuzovaly vodu, zpomalovaly hoření, bránily množení mikroorganismů, byly tužší, nemačkavé nebo naopak měkčí. Některé chemické látky se z textilie vymývají, jiné na ní mají zůstat, aby nadále plnily svou funkci.
K nejproblematičtějším patří pryskyřice na bázi formaldehydu, které se používají k nemačkavé úpravě tkanin. Jejich používání bylo v posledních letech omezeno na nižší množství. Azobarviva, která jsou v Evropě při výrobě oděvů zakázána, jsou spojována s výskytem dermatitidy jak u pracovníků v textilním průmyslu, tak u lidí, kteří takové oblečení nosí.
„Azobarviva jsou levná, snadno se aplikují a umožňují vytvářet celou škálu barev, proto představují nejčastěji používanou skupinu barviv,“ uvádí přehledová studie publikovaná v odborném časopise Current Treatment Options in Allergy. „Na textilní vlákna se vážou pouze částečně, což může vysvětlovat jejich senzibilizační účinky.“
Zpomalovače hoření, používané například u některých dětských pyžam, jsou spojovány s narušením hormonálního systému. Ve studiích na zvířatech byly některé z těchto látek označeny za neurotoxické.
Rostou také obavy z možných škodlivých účinků per- a polyfluoralkylových látek neboli PFAS, často označovaných jako „věčné chemikálie“. V oděvech se používají k ochraně před skvrnami, aby oblečení déle vydrželo.
Podle Leonasové není neobvyklé, že na tkanině zůstane nadměrné množství chemických látek. „Často se řádně nevymáchají,“ uvedla.
Dlouhý dodavatelský řetězec, zejména u zboží ze zahraničí, rovněž znamená, že oděv projde mnoha rukama, než se vůbec dostane na prodejní stojan, dodala Leonasová. Téměř všechno oblečení bylo skladováno v zázemí obchodu, přeplněném skladu nebo výrobním závodě, kde se na něm mohly nahromadit nečistoty, bakterie, prach či plísně. Oblečení v obchodě si mohl někdo vyzkoušet, odhodit na podlahu kabinky, šlápnout na něj a následně je mohl personál znovu pověsit na stojan. Mohlo být dokonce nošené a poté vrácené. Každý, kdo se oblečení dotkl při nakupování nebo s ním manipuloval v kterékoli fázi mezi výrobou a prodejem, na jeho tkaninu přenesl mikroorganismy.
Reagovat může kdokoli – kdo je nejvíce ohrožen
U některých lidí je riziko reakcí vždy vyšší. Patří mezi ně kojenci, batolata, lidé žijící celoročně v drsném klimatu a všichni, kdo mají sklon k vyrážkám a alergickým reakcím.
Hlavním problémem spojeným s chemickými látkami v novém oblečení je dermatitida, tedy zánět kůže, který způsobuje intenzivní svědění, zarudnutí, otok a suchost. Jedním z typů dermatitidy je ekzém, na jehož vzniku se podílí kombinace genetických předpokladů, nadměrné aktivity imunitního systému a oslabené kožní bariéry.
„Někdy si lidé neuvědomují, proč se jejich potíže znovu zhoršily nebo proč se stav pokožky zhoršuje,“ uvedla Khetarpalová. Dodala, že nové oblečení bývá jen zřídkakdy prvním podezřelým, a to i u lidí, kteří už ke kožním problémům mají sklon.
Pokud si pravidelně kupujete oblečení a nosíte je bez předchozího vyprání, Khetarpalová varuje, že se situace může časem změnit.
„Naše pokožka může začít citlivě reagovat na věci, které jí dříve nevadily,“ uvedla. „Kůže se v průběhu času mění. S věkem produkujeme méně kožního mazu.“
Kožní maz je voskovitá mastná vrstva, která pokrývá a chrání pokožku. Pomáhá zpomalovat její stárnutí, zadržuje v ní vlhkost a brání pronikání škodlivých bakterií a dráždivých chemických látek.
Také chladné počasí a pobyt v chladnějším podnebí mohou tvorbu kožního mazu zpomalovat, takže pokožka má po celý rok méně přirozené ochrany.
Formaldehyd a některá barviva jsou rovněž spojována s rakovinou. Případné karcinogenní riziko spojené s oblečením by však vyplývalo především z kumulativního působení společně s dalšími chemickými látkami, s nimiž člověk přichází pravidelně do styku.
Před nošením perte oblečení správně
Řešení je jednoduché: před prvním použitím vyperte všechno – nové oblečení, ložní prádlo i ručníky. Odstraníte tak zbytkové chemické látky, zatímco ty, které jsou pevně navázané na vlákna, budou moci nadále plnit svou dlouhodobou funkci.
Pro zachování kvality oblečení je nejlepší studená voda. Ve spojení s pracím prostředkem navíc odstraňuje chemické látky účinněji než samotná horká voda. Studená voda také omezuje pouštění výrazných barev a brání předčasnému poškozování tkaniny.
Na volbě pracího prostředku záleží více, než si většina lidí myslí. Vyhněte se parfemaci. Podle Khetarpalové je známo, že odebírá pokožce vlhkost a zvyšuje náchylnost kožní bariéry k reakcím.
„Vždy doporučujeme prací prostředky bez parfemace nebo přípravky označené jako free and clear, protože pokožku nechceme zatěžovat vonnými látkami a dalšími dráždivými složkami,“ uvedla. Dodala, že bez chemických přísad by měly být také ubrousky do sušičky.
Oděvy můžete před praním obrátit naruby, abyste před poškozením ochránili korálky, výšivky a další ozdobné prvky. Výrazně barvené kusy je vhodné prát samostatně, aby nepustily barvu na ostatní prádlo. Většinu ostatního nového oblečení lze prát společně s běžnou várkou prádla.
Oděvy, jako jsou kabáty, svetry nošené přes další vrstvy a jiné svrchní oblečení, obvykle představují menší riziko, protože neleží přímo na pokožce. V mnoha případech proto můžete jejich praní odložit nebo je před prvním nošením vůbec neprat.
Chemické látky a váš imunitní systém
Nárůst reakcí na oblečení pravděpodobně souvisí s obrovským množstvím chemických látek používaných v různých průmyslových odvětvích a zároveň s tím, že náš imunitní systém není vystavován zdravému množství bakterií, uvedla Khetarpalová.
Zdravý kožní mikrobiom představuje první obrannou linii proti kožním reakcím. Chránit jej lze používáním obyčejného mýdla a vody namísto bělidel nebo antimikrobiálních přípravků, které mohou spolu se škodlifvými mikroorganismy odstranit i ty prospěšné. Zdravé mikroorganismy na povrchu pokožky brání přemnožení bakterií, jež mohou vyvolávat zánět a poškozovat kůži.
Imunitní systém ovlivňuje pokožku také zevnitř. Pestrý střevní mikrobiom s dostatkem prospěšných bakterií může poskytovat ochranu před dermatitidou. Náchylnost k ní může snižovat zdravá strava bohatá na barevné ovoce a zeleninu a také omezení užívání antibiotik, zejména v raném dětství.
Dobrou zprávou podle Leonasové je, že množství nadbytečných chemických látek v textiliích klesá. Zdokonalené technologie výrobcům usnadňují nanášet správné množství chemických látek, a tím snižovat plýtvání i náklady. Zda se to projeví také nižším počtem reakcí, se tepvým dnem ukáže. Směsi textilních barviv však vyvolávají reakce u natolik velkého počtu lidí, že jsou součástí kožních náplasťových testů na alergie.
„Chemické látky jsou lépe kontrolovány, ale neznamená to, že se stále nebudou objevovat výrobky, které je obsahují,“ uvedla. „Vyprat je, a snížit tak množství zbytkových chemických látek, které mohou přijít do styku s pokožkou, je vždy dobrý nápad.“
Pro Jenningsovou se toto ponaučení stalo samozřejmostí. Někdy se u ní reakce po vyzkoušení oblečení v kabince rozvine tak rychle, že si daný kus nekoupí, i když se jí velmi líbí. Opatrnost se podle ní vyplácí. Dodala, že nové oblečení pere také manželovi a dětem, přestože u nich se žádné reakce neobjevily.
„Nevím přesně, co to způsobuje, protože se to týká všech druhů materiálů. Prostě jsem se rozhodla, že všechno musím předem vyprat,“ uvedla. „Pere se úplně všechno, dokonce i ponožky.“
–ete–
-etcz-