(Zleva) Právník a spisovatel Erle Stanley Gardner. (John Atherton / CC BY-SA 2.0) Spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok. (Profimedia)
Během nedávno konané odborné konference v Poslanecké sněmovně se dostalo ocenění spolku Šalamoun. Jeho spoluzakladatel prozradil, koho jako kluk obdivoval, a proč jej založil. Spolek se více než třicet let věnuje případům nespravedlivě odsouzených osob a podpoře nezávislé justice.
„Jako kluk jsem čítával detektivky drsné americké školy a jedním z největších pro mě byl Erle Stanley Gardner. Právník, člověk, který psal úžasné detektivky, a jehož největším hrdinou byl slavný Perry Mason,“ prozradil John Bok, který spolek založil již v roce 1994 společně se spisovatelkou Lenkou Procházkovou.
„Se spisovatelkou Lenkou Procházkovou jsme se již skoro rok před registrací na Ministerstvu vnitra zúčastňovali veřejných zasedání v trestních věcech, které nás zaujaly pro skutečnosti, které v nás vyvolávaly všetečné otázky a pochybnosti o korektnosti chování orgánů činných v trestním řízení v konkrétních kauzách,“ sdělil deníku Epoch Times John Bok.
John Bok před promítáním snímku Pachová stopa v kina Atlas, Praha 5. listopadu 2024. (Milan Kajínek / Epoch Times)
K založení spolku jej nemotivovala filosofie nebo rodiče, ale zanícení pro „právo, dodržování práva a obranu těch, kteří jsou oběťmi“ dodal s tím, že právě postava Masona byla jedním z hybatelů.
Poprvé se obhájce Mason objevil v románu Případ sametových drápů (The Case of the Velvet Claws), který napsal Gardner v roce 1933.
Gardner však nebyl pouze úspěšný spisovatel. Jeho detektivní příběhy byly nezřídka založeny na skutečných případech. Sám jako právník zjišťoval, že mnohá rozhodnutí soudů byla sporná a došlo k odsouzení nevinných lidí. Po roce 1945 spolu s kolegou advokátem a spisovatelem Ralphem W. Berrym založili projekt, který nazvali Soud posledního odvolání (The Court of Last Resort). Za stejnojmennou knihu dostal v roce 1953 cenu Edgara Allana Poea v kategorii Nejlepší skutečný kriminální příběh a později byla zpracována do stejnojmenného televizního seriálu.
V rámci projektu ve spolupráci s mnoha přáteli z forenzních, právních a vyšetřovacích komunit se snažili přezkoumat a případně zvrátit justiční omyly proti obžalovaným, kteří byli odsouzeni kvůli špatnému právnímu zastoupení, zneužití, nesprávné interpretaci forenzních důkazů nebo nedbalému či zlomyslnému jednání policie nebo státních zástupců.
Právě tento Gardnerův projekt se stal předobrazem Spolku Šalamoun.
Perry Mason na obálce jedné z knih. (Volné dílo)
Spisovatelka Lenka Procházková u hrobu svého otce, spisovatele Jana Procházky. (Jilkovac / CC BY-SA 4.0)
„Potřebovali jsme tady hodně Perry Masonů a hodně Soudů posledního odvolání,“ řekl Bok o době, kdy organizaci zakládal. „Spolek Šalamoun vznikl na popud spisovatelky Zdenky Procházkové. Já jsem byl jenom spoluzakladatelem.“
Lenka Procházková je česká prozaička, signatářka Charty 77, novinářka, publicistka a bývalá diplomatka. Je dcerou spisovatele, scenáristy a jednoho z protagonistů Pražského jara Jana Procházky.
„Zabýváme se trestní stránkou našich zákonů,“ vysvětluje Bok činnost spolku, který se nedávno spojil s mezinárodním projektem Innocent. Ten se rovněž zabývá obhajobou lidí, kteří byli pravděpodobně nespravedlivě odsouzeni za trestné činy, přezkoumává staré případy a usiluje o zrušení nesprávných rozsudků i o reformu trestního soudnictví.
Členové Spolku Šalamoun během jednání o otevření případu Petr Kramný u Ostravského Krajského Soudu, 29. listopadu 2022. (Epoch Times)
Spolku Šalamoun se během třiceti let práce bez státních dotací dostalo širší pozornosti např. v oblasti metody pachové identifikace, když se jeho členové podíleli na oceňovaném snímku slovenské režisérky Zuzany Piussi Pachová stopa.
Další případy spolku Šalamoun se objevily v reportáži nazvané Diagnóza nepohodlný a hovoří se také o připravovaném dokumentárním snímku k případu Kramný.
„Dnes jsem potěšen a přesvědčen, že bylo dobře, že jsme takový spolek založili. Spolek, který je dobrovolný a jehož členové nemají výdělky za to, co činí. To je nutné zdůraznit, protože dobrovolnictví člověka osvobozuje od toho, aby nám někdo mohl nařizovat nebo říkat, jak máme fungovat,“ řekl John Bok minulý týden v Poslanecké sněmovně a dodal, že spolek bude zůstávat nadále apolitický.
Bok dodal, že česká justice a orgány činné v trestním řízení mnohdy selhávají, a proto „brání pozici prezidenta coby udělovatele milosti, protože když stát selže a justice není schopná napravit svoje poklesky nebo dokonce zločiny, tak je dobře, že existuje instituce milosti“.