Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách. (profimedia)
Zelení lobbisté i některá média šíří lži o tom, jak občasné zdroje, dominantně v podobě solárních a větrných elektráren, zlevní elektřinu. Ale drahé záložní baterie nikdy nebudou stačit, takže řada zemí v čele s Německem i Českem sází na zemní plyn.
V polovině května spolková vláda schválila dlouho očekávaný návrh zákona z pera své ministryně průmyslu a energetiky Katheriny Reicheové, že letos v létě vypíše aukce na výstavbu nových paroplynových elektráren. Vzhledem k vládní většině se očekává bezproblémové schválení tohoto klíčového energetického zákona v Bundestagu. Jak napsal německý deník Handelsblatt, v několika kolech budou vypsány nabídky na nové elektrárny s celkovou kapacitou 12 gigawattů (GW), které lze dispečersky řídit. Z toho je 10 GW výkonu určeno pro nové elektrárny, které musí být schopny dodávat elektřinu nepřetržitě po dobu alespoň deseti hodin.
A proč Německo třeba nemůže k doplnění své stále rostoucí obří kapacity občasných zdrojů energie k akumulaci využívat své bateriové systémy, i když na ně pěje oslavné chorály a zeleně indoktrinovaná média to opěvují? I podle německého zeleného portálu renewablesnow.com zatím Německo aktuálně instalovalo ve stacionárních bateriových úložištích výkon 18,5 GW, což poskytuje kapacitu 28,4 GWh elektřiny. Ovšem průměrná čistá spotřeba elektřiny včetně ztrát v síti činila v roce 2025 v Německu dle Fraunhoferova institutu a jeho energy-charts.info 1,21 až 1,28 TWh denně. Tedy zřejmě ze zelených zdrojů nabité baterie mohou nyní jednorázově pokrýt spotřebu Německa zhruba na 30 minut, ovšem při delší periodě tzv. Dunkeflaute, tedy temného bezvětří, nebude baterie rychle čím nabít. Zde je třeba poctivě dodat, že spolková republika má ještě v biomase instalovanou kapacitu 9 GW a v přečerpávacích vodních zdrojích, které trpí v posledních letech nedostatkem vody, ještě 10 GW.
