Muž sleduje vysílání projevu kubánského vůdce Miguela Díaze-Canela v národní televizi, Havana, 5. února 2026. (Yamil Lage / AFP via Getty Images)
Teprve čtyřiadvacetiletá Selena Lambertová Ortegová ze Santiaga de Cuba vyzvala 12. ledna v anketě na Facebooku veřejnost, aby vybrala budoucího kubánského prezidenta. Během několika hodin se příspěvek stal virálním.
Respondenti se drtivou většinou vyslovili pro amerického ministra zahraničí Marca Rubia, syna kubánsko-amerických imigrantů.
O několik hodin později si agenti státní bezpečnosti v Santiagu de Cuba, druhém největším městě ostrova, Lambertovou Ortegovou předvolali a nařídili jí anketu smazat.
Před odstraněním příspěvku získal Rubio přibližně 35 000 hlasů, zatímco současný kubánský vůdce Miguel Díaz-Canel obdržel pouhých 475 hlasů.
To, co začalo jako prostý příspěvek na sociálních sítích, se změnilo v odhalující sondu do současných nálad veřejnosti, uvedla Ninoska Pérezová Castellónová, rozhlasová moderátorka a prominentní členka komunity kubánských exulantů v Miami.
„Anketa sice z Facebooku zmizela, ale jasně ukazuje, jaké myšlení uvnitř Kuby panuje,“ sdělila deníku Epoch Times.
„Režim se snaží svalit veškerou vinu na ostatní, ale faktem zůstává, že jde o dysfunkční a utlačovatelský systém, kterým byl od samého počátku.“
— Tomáš Pojar, vedoucí vědecký pracovník Centra pro Evropu a Eurasii v Hudsonově institutu
Když Pérezová Castellónová nedávno navštívila Ministerstvo zahraničí USA, ukázala Rubiovi zmíněnou anketu z Facebooku.
Ministr zahraničí se tomu zasmál a zažertoval, že o žádnou práci navíc nestojí, poznamenala Pérezová Castellónová.
Rubio vede jednání s kubánským režimem a jasně definoval postoj Spojených států. Kuba musí svůj politický systém „dramaticky“ změnit, prohlásil 17. března před novináři s tím, že současní lídři nejsou schopni napravit hroutící se ekonomiku.
„Do vedení se musí dostat noví lidé,“ zdůraznil Rubio.
Havaně se po desetiletí dařilo odolávat americkému embargu díky pomoci Sovětského svazu, který zemi dotoval až do svého rozpadu v roce 1991.
Později ostrovní stát v Karibiku podporovala Venezuela dodávkami ropy za zvýhodněné ceny. To hrálo v kubánské ekonomice v posledních dvou desetiletích klíčovou roli.
Na počátku tisíciletí umožnil venezuelský vůdce Hugo Chávez Havaně přístup k bohatým ropným zásobám své země prostřednictvím barterové dohody, která ostrovu pomohla zotavit se z hospodářské krize.
Nákladní vůz soukromé kubánské firmy parkuje před čerpací stanicí s kontejnerem na dovážené palivo v Havaně, 19. března 2026. Kubánský režim umožnil soukromým malým a středním podnikům odebírat palivo prostřednictvím státních dovozců, aby zmírnil nedostatek po zastavení dodávek z Venezuely a Mexika a poté, co Spojené státy povolily další prodej kubánskému soukromému sektoru. (Adalberto Roque / AFP via Getty Images)
Kuba získávala surovou ropu v hodnotě miliard dolarů (desítek miliard Kč) a výměnou poskytovala Venezuele lékařskou, technologickou, vojenskou a zpravodajskou podporu.
