(africaimages / Envato)

Emma Suttie, (lékařka akupunktury, D.Ac., AP)

Od čištění vzduchu až po zastavení krvácení – špetka skořice se může hodit v nečekaných situacích.

Před dvěma tisíci lety byla skořice natolik cenná, že ji římský učenec Plinius starší popisoval jako komoditu dražší než zlato a stříbro stejné hmotnosti. Staří Egypťané ji používali při balzamování, Řekové jí ochucovali víno a věřili, že pomáhá při potížích od kašle až po malátnost. Dnes si ji bezstarostně sypeme do ranní ovesné kaše.

4 věci, které byste měli vědět o skořici

Zdravotní přínosy skořice jsou dobře zdokumentované – zejména její schopnost podpořit trávení a pomoci stabilizovat hladinu krevního cukru. Tato aromatická kůra však skrývá více tajemství, než si většina z nás uvědomuje. Zde jsou čtyři skutečnosti, které byste o skořici měli znát, ačkoliv jsou možná méně známé.

1. Čistí vzduch

Ve středověku používali bohatí Evropané, kteří si mohli dovolit exotické koření včetně skořice, tyto vzácné přísady jako ochranu před morovou nákazou. Dobové prameny popisují, jak se hřebíček, fenykl a skořice rozsypávaly na okenní parapety, aby provoněly a „očistily“ vzduch proudící zvenčí.

Ikonické morové masky s dlouhým zobákem, které nosili lékaři, byly podle záznamů naplněny silně vonícími bylinami, květy a kořením, včetně směsí hřebíčku a skořice. Lékaři tehdejší doby se domnívali, že byliny vzduch vyčistí dříve, než se dostane do plic, a tím je ochrání před nemocí.

Tyto postupy sice ve skutečnosti nepředcházely šíření moru – dnes víme, že jej způsobuje bakterie přenášená bleším kousnutím – přesto odrážely na svou dobu poměrně vyspělý pohled na vliv prostředí na zdraví. Antimikrobiální (proti mikrobům působící) vlastnosti mnoha koření, včetně skořice, jsou skutečné, jen fungují jiným způsobem, než si lidé ve středověku představovali.

Klinická bylinářka Ashley Elenbaasová upozorňuje, že aromatické tradice se v rodinách předávaly po generace.

„Můj otec dával v zimě na sporák hřebíček, kardamom a celé skořicové tyčinky a nechal je vařit. Nejenže to krásně vonělo – tak to dělala i jeho babička – ale zároveň to vzduch vykuřuje a udržuje jej čistý,“ uvedla pro Epoch Times.

Obraz morového lékaře s maskou s dlouhým zobákem, který byl naplněn silně vonícími bylinami, květy a kořením, například skořicí. (Public Domain)

2. Zastavuje krvácení

Dlouholetá klinická bylinářka Geo Derick Giordanová sdílela praktické využití skořice, o němž mnoho lidí možná neví.

„Skořici lze nasypat na drobné krvácející rány u dětí. Zastaví krvácení a má také antimikrobiální účinky,“ sdělila Epoch Times.

Článek publikovaný v roce 2025 v databázi ScienceDirect se zabýval využitím skořice při hojení ran. Uvádí, že skořice je účinným prostředkem díky svým antimikrobiálním a antioxidačním (chránícím buňky před oxidačním stresem) vlastnostem.

Její aktivní látky mohou snižovat zánět, působit proti mikrobům, podporovat tvorbu kolagenu (bílkoviny důležité pro pevnost a pružnost tkání), stimulovat růst nových cév a napomáhat migraci kožních buněk k uzavření rány. Tyto mechanismy společně mohou urychlit uzavření rány, snížit riziko infekce a podpořit obnovu tkáně.

Skořici lze aplikovat zevně ve formě krémů, mastí, obvazů či sprejů. Přestože výzkum naznačuje její slibný potenciál při hojení, článek upozorňuje na nutnost zohlednit bezpečnost, vhodné dávkování, konkrétní formu přípravku i individuální citlivost.

Další důvod, proč mít trochu skořice nejen v kořence, ale i v domácí lékárničce.

3. Možná kontaminace olovem

V roce 2023 vyvolalo obavy stažení některých skořicových výrobků z trhu kvůli zvýšenému obsahu olova. Expozice olovu je zvlášť nebezpečná pro kojence a malé děti, které jej vstřebávají výrazně více než dospělí – mimo jiné kvůli vyšší dechové frekvenci, častějšímu vkládání rukou do úst a vyšší absorpci ve střevě. Ohroženy jsou také těhotné ženy, protože i malé množství může ovlivnit neurologický vývoj plodu.

Po stažení výrobků provedli odborníci na bezpečnost potravin ze serveru Consumer Reports testování 36 druhů mleté skořice a kořenících směsí se skořicí na obsah olova. V září 2024 identifikovali 12 značek s obsahem olova vyšším než 1 částice na milion (ppm), což je hranice, při jejímž překročení by ve státě New York došlo ke stažení výrobku z trhu – tento stát je podle serveru jediný, který reguluje obsah těžkých kovů v koření. Consumer Reports zároveň uvedl šest značek s nejnižšími hodnotami olova v rozmezí 0,15 až 0,02 ppm.

Před nákupem skořice je proto vhodné ověřit, zda zvolená značka neobsahuje zvýšené množství olova. Aktuální seznam testovaných výrobků a jejich výsledků je dostupný na stránkách Consumer Reports.

Kontaminace olovem může vzniknout přirozeně, nebo se může do půdy dostat průmyslovými znečišťujícími látkami v oblastech, kde skořicovníky rostou. Tyto stromy jsou k hromadění olova náchylné, protože trvá přibližně 10 let, než dosáhnou zralosti a lze z nich sklízet kůru – během této doby se může olovo v rostlině akumulovat.

4. Na typu skořice záleží

V obchodech se běžně setkáme se dvěma hlavními druhy skořice: cassia a cejlonskou. Cassia je častější v Severní Americe, zatímco cejlonská skořice je běžnější v Evropě a Mexiku. Přestože jsou si podobné, liší se v důležitých ohledech – například obsahem kumarinu, přírodní látky se specifickou vůní.

Kumarin obsažený ve skořici je v malém množství, jaké se běžně vyskytuje v potravinách, považován za bezpečný. Ve vyšších dávkách však může poškozovat játra, zejména u lidí s onemocněním jater. Cejlonská skořice obsahuje pouze stopové množství kumarinu ve srovnání s druhem cassia, a proto je při pravidelném či dlouhodobém užívání bezpečnější volbou.

Cassia (vlevo) a cejlonská skořice (vpravo). (New Africa / Shutterstock)

Cejlonská skořice (Cinnamomum verum)

• Označována jako „pravá skořice“
• Světle žlutohnědá barva
• Jemná, sladká a subtilní chuť
• Tyčinky jsou tvořeny mnoha tenkými vrstvami svinuté vnitřní kůry
• Dražší
• Obsahuje pouze stopové množství kumarinu – vhodná pro každodenní užívání
• Pochází ze Srí Lanky

Skořice cassia (Cinnamomum cassia)

• Někdy nazývaná čínská skořice
• Tmavá, červenohnědá barva
• Výraznější, kořenitější a intenzivnější chuť
• Tyčinky tvoří jeden kus tvrdé vnitřní kůry, který se obtížně láme
• Levnější – nejběžnější druh v amerických obchodech
• Obsahuje vysoké množství kumarinu – při pravidelné konzumaci je vhodné omezit množství
• Pochází z jihovýchodní Asie

Dávkování

Skořice má podle dostupných údajů velmi dobrý bezpečnostní profil a podle Americké asociace lékárníků je možné bezpečně užívat až 6 gramů denně. Šest gramů odpovídá přibližně dvěma čajovým lžičkám.

Několik studií rovněž uvádí, že dávka 6 gramů denně je bezpečná a účinná, zejména při podpoře vyrovnání hladiny krevní glukózy.

Skořice je obecně bezpečná, má však mírně stimulační účinek, a proto by se jí měly vyhýbat těhotné ženy. Osoby s chronickým onemocněním nebo užívající léky by měly před užíváním bylinných doplňků konzultovat lékaře.

Závěrem

Skořice hraje významnou roli v lidské historii již po tisíciletí a dodnes je ceněna po celém světě pro svou chuť, výraznou vůni i řadu přínosů pro zdraví a celkovou pohodu.

Až tedy příště budete péct sušenky, připravovat ovesnou kaši nebo si vařit oblíbenou kávu, přidejte špetku skořice – vaše tělo i mysl vám mohou poděkovat.

Informace uvedené v tomto článku slouží pouze k edukativním účelům a nenahrazují lékařské doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem, zejména pokud trpíte zdravotním onemocněním nebo užíváte léky.

Oprava: Tento článek byl aktualizován kvůli opravě nesprávného označení v popisku fotografie porovnávající cejlonskou a cassia skořici.

–ete–

-etcz-