Oční chirurg Andrea Janeková. (Dana Rakovčík)
Na stav zraku u dnešních dětí jsme se zeptali odbornice na slovo vzaté. MUDr. Andrea Janeková, Ph.D., FEBO, FEBOS-CR, je vedoucí lékařka centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha. Působí také jako odborný garant sítě očních ambulancí MediPort. Ročně provede neuvěřitelných tři tisíce operací, ovšem její práce ji nesmírně baví, protože jí může pomáhat druhým.
Jaká oční onemocnění nejvíce trápí dnešní děti?
U dětí v předškolním věku se nejčastěji setkáváme s dioptrickými vadami, poruchami binokulárního vidění, šilháním a tupozrakostí. Tyto stavy mohou být dobře léčitelné, pokud se zachytí včas. Proto je zásadní nepodceňovat preventivní prohlídky.
Ve školním věku pak převažuje krátkozrakost, tedy myopie, která se koriguje brýlemi nebo kontaktními čočkami. Riziko krátkozrakosti však nespočívá pouze v potřebě dioptrické korekce. U vysoce krátkozrakých lidí se ve vyšším věku častěji objevují komplikace, jako jsou trhliny a odchlípení sítnice, změny v oblasti makuly nebo vyšší riziko vzniku zeleného zákalu.
Mají děti dnes víc problémů se zrakem než dříve? Pokud ano, čím to je?
Ano, zejména u krátkozrakosti vidíme velmi výrazný nárůst. Jedná se skutečně o alarmující čísla a v podstatě mluvíme o takové epidemii myopie. Nejde přitom o lokální problém, ale o celosvětový trend. V některých zemích jihovýchodní Asie dnes nosí brýle na dálku až 90 procent populace.
Jedním z hlavních faktorů přispívajících k této epidemii krátkozrakosti je stále častější a dlouhodobá práce na blízkou vzdálenost, tedy v praxi sledování obrazovek – tabletů, mobilů a počítačů. Další roli hraje i dědičnost, neboť krátkozrakost má genetický základ.
Kolik času maximálně by měly trávit děti u obrazovek?
Neexistuje jedno univerzální číslo, které by bylo vhodné pro všechny věkové skupiny, ale obecně platí, že čím méně času děti tráví u obrazovek, tím lépe pro jejich zrak i celkový vývoj. Studie potvrzují, že dlouhodobé zaostřování na blízko má významný dopad na vývoj zraku u dětí v školním věku. Oči dětí, které tráví hodně času sledováním blízkých předmětů, dostávají signály k růstu, což vede k prodlužování očního bulvu a tím dochází k rozvoji krátkozrakosti.
Práce na blízko by měla být vyvážena pobytem venku, kde je jednak využívána daleká vzdálenost a také na děti působí jiná část spektra světelného záření než při umělém osvětlení.
Oční chirurg Andrea Janeková. (Dana Rakovčík)
V kterém bodě by měl rodič zpozornět a vyrazit k očaři?
Rodiče by měli zpozornět vždy, když si všimnou změn v chování dítěte při vidění. U menších dětí může jít například o šilhání, časté mhouření očí, naklánění hlavy nebo horší orientaci v prostoru. U školních dětí bývá varovným signálem rozmazané vidění do dálky, bolesti hlavy, únava očí, zhoršení soustředění nebo situace, kdy si dítě sedá velmi blízko k televizi či tabuli. Zvýšenou pozornost by měli věnovat také rodiče, u nichž se v rodině vyskytují dioptrické vady. Dědičná zátěž totiž zvyšuje pravděpodobnost, že se oční vada objeví i u dítěte. V takových případech je vhodné vyšetření u očního lékaře neodkládat.
Jak můžou rodiče pomoci svým dětem v péči o zrak? Jaké jsou základní zásady?
Základem je prevence a pravidelné kontroly, které začínají už u pediatra. Ten sleduje vývoj zraku v rámci preventivních prohlídek a v případě pochybností doporučí vyšetření u specialisty. První návštěva očního lékaře se doporučuje kolem třetího roku věku, kdy lze včas odhalit dioptrické vady a předejít rozvoji tupozrakosti. Další kontrola je vhodná před nástupem do školy a samozřejmě kdykoli při podezření na potíže.
Důležitou roli hraje také životní styl. Pro zdravý vývoj zraku je zásadní dostatek pobytu venku na denním světle, omezení dlouhodobé práce na blízko a pravidelné přestávky při používání digitálních zařízení.
Jinde jste prohlásila, že děti z města mají častěji potíže se zrakem. Čím to je? Tráví snad víc času u počítačů a mobilů?
Rozdíl nesouvisí pouze s používáním počítačů a mobilních telefonů, ale s celkovým životním stylem. Děti vyrůstající mimo velká města obvykle tráví více času venku na denním světle a méně času v interiéru při dlouhodobé práci na blízko. Odborné studie přitom ukazují, právě dostatek denního světla a zaostřování na různé vzdálenosti podporují zdravý vývoj oka a mohou zpomalovat nárůst dioptrií. Doporučuje se tedy, aby děti alespoň dvě hodiny denně trávily venku na denním světle.
V jiném rozhovoru jste uvedla, že vykonáte ročně 3 000 operací a že operujete každý pracovní den. Jak se to dá zvládnout? Na den by to vycházelo 12 operací…
Je to kombinace zkušeností, dobře fungujícího týmu a moderních technologií. Oční chirurgie je dnes velmi precizní a zároveň efektivní. Například nekomplikovaná operace šedého zákalu trvá často jen okolo 10 minut. Samozřejmě ale nejde jen o samotný zákrok. Každé operaci předchází pečlivé vyšetření, plánování a následná pooperační péče.
Velkou roli hraje týmová práce. Chirurg je sice ten, kdo operaci provádí, ale bez zkušených sester, optometristů a dalších kolegů by to nebylo možné. Díky dobré organizaci práce a specializovanému vybavení se dá zvládnout větší počet operací denně při zachování maximální bezpečnosti pro pacienty.
A samozřejmě pomáhá i to, že operuji už mnoho let – zkušenost chirurgovi umožňuje pracovat rychle, ale hlavně velmi přesně.
Andrea Janeková ročně provede 3 000 operací, někdy až 20 zákroků denně. (Dana Rakovčík / OCP)
Které zákroky provádíte nejčastěji?
Nejčastěji provádím operace šedého zákalu a refrakční operace. Ve své praxi se dále zaměřuji také na laserové zákroky, chirurgii sítnice a sklivce, mikroinvazivní operaci zeleného zákalu a další specializované chirurgické výkony v oblasti oftalmologie.
Jaké zákroky v oftamologii, které se v minulosti považovaly za sci-fi, dnes už umíte provést?
Oftalmologie patří mezi obory, které se posunuly neuvěřitelně dopředu. Například při operaci šedého zákalu dnes dokážeme nejen odstranit zakalenou čočku 2mm řezem, který se nešije, ale zároveň pacientovi implantovat velmi sofistikovanou umělou čočku, která mu umožní vidět na více vzdáleností – tedy na dálku, na počítač i na čtení bez brýlí. Často pacienti, kteří před operací nosili dvoje brýle, jsou po operaci úplně bez brýlí.
Dalším příkladem jsou laserové operace, kterými dokážeme během několika minut odstranit krátkozrakost nebo astigmatismus.
Obrovský pokrok nastal také v chirurgii sítnice. Dnes jsme schopni operovat velmi jemné struktury uvnitř oka a zachraňovat zrak i u onemocnění, která dříve vedla k nevyhnutelné ztrátě vidění. Obecně v oftalmologii je vysoké využití laserových technologii a to nejen při operacích refrakčních, ale i při ošetření sítnice – například při diabetické retinopatii.
Velkou roli začínají hrát také digitální technologie, umělá inteligence a extrémně přesná diagnostika, díky kterým dokážeme léčbu stále více individualizovat pro každého pacienta.
Jak se nabíjíte? Co vám dodává energii?
Moje práce je velmi intenzivní, ale zároveň mě nesmírně baví. Největší energii mi dává pocit, že můžeme lidem opravdu změnit kvalitu života. Zlepšení zraku je něco, co pacienti vnímají okamžitě a velmi silně. To je jedna z částí mého oboru, kde vidím silnou pozitivní zpětnou vazbu v některých případech téměř okamžitě druhý den na kontrole.
Velmi důležitá je pro mě rodina a aktivní čas strávený s dětmi. Snažím se aktivně sportovat, ráda cestuji a často spojuji práci a setkávání se s kolegy z celého světa. S mnoha z nich se vidíme jednou či dvakrát ročně, ale tyto vztahy jsou dlouhodobé a velmi si jich vážím. Inspirující jsou pro mě také klinické studie, kterým se věnuji a vzdělávání mladších lékařů – předávání zkušeností je něco, co mě velmi naplňuje.
Děkuji za rozhovor.
-etcz-