Vláda Andreje Babiše (ANO) na ustavující schůzi 15. 12. 2025. (Vláda ČR)
Po nástupu kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) se mediální svět točil především kolem kauz spojených s vládními hnutími. Někteří ministři už ale pracují na plánech, které chtějí prosadit. Ze Sněmovny, programového prohlášení vlády a tiskových zpráv jsme vytvořili stručný přehled nejdůležitějších chystaných změn.
Podpora startupů a konec ideologického řízení energetiky – Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. (Stanislava Benešová / Právo / Profimedia)
První místopředseda vlády a šéf resortu Karel Havlíček (ANO) avizoval, že místo státu jako hlavního motoru růstu se chce více zaměřit na vytvoření co nejlepších podmínek pro privátní sektor. Chce proto prosadit zákon na podporu startupů, od kterého si slibuje například jednodušší začátek v podnikání či úlevy. Podpořit plánuje i malé podniky, rodinné firmy a řemeslníky. Firmy nechce dál dotovat, ale přejít na odpisovou politiku podpory. Zaměřit se chce i na ochranu spotřebitele, posílením činnosti České obchodní inspekce či Institutu hromadných žalob.
Slíbil také konec ideologického řízení energetiky. Docílit chce férových cen energií, například revizí emisních povolenek, placením poplatků za POZE ze státní kasy, převzetím kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ nebo výstavbou nových jaderných bloků. V plánech Havlíčka má své místo i debyrokratizace. Usilovat chce také o přilákání zahraničních investorů do ČR a zakládat si bude chtít na spolupráci se státy jako USA.
Zastavení zvyšování odvodů OSVČ a česká koruna v ústavě – Ministerstvo financí
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) 6. ledna 2026. (Profimedia)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si dala za cíl udržet deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP, aby republika patřila mezi rozpočtově nejzodpovědnější země EU. Zatočit chce i s šedou ekonomikou zavedením EET 2.0 nebo zavedením digitální daňové kobry s AI pro odhalení fiktivních obchodů. Zavázala se k nezvyšování daní a naopak ke snížení daně z příjmu právnických osob na 19 %, zabrzdění zvyšování sociálních odvodů OSVČ, vrácení daňové slevy pracujícím studentům, obnovení školkovného a slevy na druhého z manželů. Zároveň zkrátí lhůtu pro vrácení DPH z neplacených faktur z 6 na 3 měsíce.
V gastronomii se chystá změna odproštění dýšek od odvodů a daní z příjmu. Plánuje se také jednotné inkasní místo pro výběr sociálního a zdravotního pojištění. Veřejné peníze podle ministryně nemají jít na politický aktivismus, proto zřídí veřejný registr dotací pro neziskové organizace. Další prioritou je nepřijetí eura a návrh na zakotvení české koruny do Ústavy.
Protivzdušná obrana a více vojáků – Ministerstvo obrany
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). (Profimedia)
Ministr obrany a místopředseda vlády Jaromír Zůna (za SPD) zdůraznil, že obrana České republiky je založena na solidaritě a dodržování závazků mezi spojenci. Nadstandardní vztahy plánuje budovat se Slovenskem a V4. V Armádě ČR chce posílit protivzdušnou obranu i navýšit počet vojáků, kterým chce zvednout nástupní plat na 50 tisíc. Letos vyčlenil 3 miliardy do výstavby bytů pro vojáky.
V oblasti techniky ministr plánuje pokračovat ve všech strategických projektech s důrazem na nové technologie, jako je izraelský systém protivzdušné obrany SPYDER nebo bojová vozidla pěchoty CV90. Investovat chce i do výzkumu a vývoje. Pracuje také na Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2040. Obranný průmysl plánuje modernizovat především pomocí českých firem.
Méně EU, více ČR – Ministerstvo zahraničních věcí
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). (Profimedia)
Místopředseda vlády a ministr dvou resortů Petr Macinka (Motoristé) se chce soustředit na posílení spolupráce uvnitř Visegrádské čtyřky. ČR je podle něj sice ukotvena v EU a NATO, ale i EU má své limity. Zahraniční politika proto bude prosazovat české národní zájmy. Za důležitou považuje také kontinuitu přátelství s Izraelem či posílení strategických vztahů s USA. V otázce Ukrajiny se plánuje zaměřit na diplomatické ukončení konfliktu.
