Muž drží transparent s nápisem „Svobodná Kuba“ během shromáždění na podporu Kubánců demonstrujících proti kubánskému komunistickému režimu u budovy Freedom Tower v Miami, 17. července 2021. (Eva Marie Uzcateguiová / AFP via Getty Images)
„Před šedesátými lety to tam bylo krásné – než přišel ďábel,“ řekla deníku Epoch Times jedna Kubánka, kterou režim téměř deset let věznil.
Kubánští Američané doufají, že komunistický diktátor jejich země bude dalším, kdo padne na západní polokouli – poté, co americká armáda 3. ledna úspěšně zajala venezuelského vůdce Nicoláse Madura.
Kuba je ovládána komunistickým režimem od roku 1959, kdy Fidel Castro zavedl systém jedné strany. V současnosti karibskému ostrovu vládne Miguel Díaz-Canel.
Epoch Times hovořil v Miami s více než padesáti kubánskými Američany různého věku. Všichni chválili amerického prezidenta Donalda Trumpa a americkou armádu za zajetí Madura.
Drtivá většina z nich vyjádřila naději na podobný zásah proti Díazovi-Canelovi, zatímco menší část uvedla, že lepší cestou je trpělivost a zdrženlivost, a jeden muž popsal svou teorii, podle níž má Trumpova administrativa v pozadí celé situace širší plán.
Po zajetí Madura a zabavení venezuelské ropy vyzval americký prezident Kubu, aby uzavřela dohodu.
Mnozí emigranti však uvedli, že ani případný Trumpův rozkaz k podobné operaci proti kubánskému vůdci by nestačil k odstranění hluboce zakořeněného, brutálního režimu, nebo k ukončení desetiletí utrpení, jímž jejich lidé prošli.
Vraždy, nespravedlivé věznění, mučení a nekonečná řada nepopsatelných činů jsou podle nich tím, co komunisty udržovalo u moci tak dlouho.
Podpora zásahu USA
Oscar Pérez, veterán americké námořní pěchoty, který absolvoval tři mise v Iráku, je dnes prezidentem Asociace kubánsko-amerických veteránů.
Uvedl, že Díaz-Canel i celý kubánský systém musí být rozpuštěni, a teprve poté by zvažoval návštěvu rodné země svých rodičů.
„Přál bych si, aby se toho dožil můj otec,“ řekl. „To byla jedna z hlavních věcí jeho života – chtěl vidět svobodnou Kubu. Bohužel se toho nedožil. Ale snad se toho dočkám já.“
Ke vstupu do armády ho podle jeho slov částečně přivedl otec narozený na Kubě, zapřisáhlý antikomunista, kterému se dvakrát podařilo uniknout politickému vězení. Odpykal si dvanáctiletý trest a nakonec stanul před volbou: opustit Kubu, nebo zemřít. Třináct dní se prodíral džunglí, přeskočil plot na základně Guantánamo Bay a prošel minovým polem z doby studené války, aby unikl ze své vlasti. Prvním Američanem, kterého potkal, byl příslušník námořní pěchoty USA.
Kubánský vůdce Miguel Díaz-Canel stojí mezi příbuznými některých z 32 kubánských vojáků zabitých během americké operace, při níž byl zajat venezuelský vůdce Nicolás Maduro během jejich pohřbu na hřbitově Colón v Havaně, 16. ledna 2026. (Adalberto Roque / AFP via Getty Images)
